S Albínou letem světem

    Musím říct, že Albína moc ráda cestovala.

Které země však navštívila, ty končiny většinou něco postihlo. Zemětřesení, bóra, povodeň, nějaká nepěkná epidemie, nebo lesní požáry. 

Otázkou zůstává, čemu přičíst ono vychýlení šikmé věže v Pizze...? 

 

    Takže abych to nezamluvila: kompetentní úřady nakonec odmítly Albíně prodloužit pas. Ta se sice snažila několikrát i o nelegální překročení hranic, ale vždy byla odchycena. Bylo to díky tomu, že Albína necestovala jen s batůžkem, aby byla nenápadná. To rozhodně ne. Vláčela sebou dvoukolák věcí, od kterých se nebyla ochotná oddělit. Gramofon, mixér, pletení, sadu stříbrného nádobí, které plánovala pro svou výbavu (co kdyby ji v zahraničí někdo požádal o ruku?) a případně skládací nafukovací člun (proč si ho chtěla brát ausgerechnet do Lhasy, to nikdo neví) a také rádio. 

 

 Kdo jednou viděl Albínu se přesouvat, mluví o podívané, srovantelné s Polární září a výbuchem sopky Krakatoa. Onehdy si usmyslela, že se zúčastní kurzů přežití. Pokyn zněl jasně, s sebou pouze věci nezbytné pro přežití. Albínin výklad těchto instrukcí opět verze dvoukolák, stříbrné nádobí atd...

Abych se vrátila k nelegálnímu překročení hranice. Takto vyzbrojenou není divu, když ji na hranicích vždy vyhmátli. Jak ale mazaně tvrdila, tak kdyby jí čapli, prý bude naříkat, že jede na jarmark a že zabloudila. Fakt je, že jí pohraniční stráž neměla důvod nevěřit.

 

    Někde se tehdy doslechla, že v Holandsku mají fajnové sýry, tož vydala se i tam. Nakonec se vrátila jen s dřeváky, plnou zástěru cibulí tulipánů a šílenou rýmou.  

 

    Nakonec to Albínu přestalo bavit a vědoma si toho, že všude dobře, doma nejlépe, zůstala dřepět na zadeli za pecí a její akční rádius se již nezvětšoval za hranice vsi. Nejdále dolezla na klouzky na vršek Kobylu a její rajón měl hranici na druhé straně vsi, U Fialů. I tak ale byla schopná ovlivňovat veškeré dění za tímto perimetrem. To proto, že její obdivuhodné počiny roznášeli ukecaní pocestní.

    Jednou dobou tvrdila i to, že se podívala do vesmíru. Nakonec, není důvod jí nevěřit...

 

 No...dejme tomu.

 Prý měla i nějaké podivné ctitele. No nevím, zda se jí v tomto směru dá věřit. Známe vdavekchtivou Albínu. Někdo se jí optal na cestu a ona už běžela k panu faráři žádat ohlášky.

 

    Z jejích cest na jih doputovala i do Afriky. Tedy prý to byla úplná Afrika. Nevím, vzhledem k ceduli "Nudistická pláž" si o tom troufám pochybovat. Albína ale namítá, že: "Co by tam ale jinak dělali ti hroši?" Nebyl nikdo, kdo by to potvrdil, že v tom rybníku nějaké hrochy viděl. Hoši tam ale byli. Tak možná, jak Albína šumlovala, jsem jí jen špatně rozuměla.

Z jejích údajných cest za Veloku louži se nicméně dochovala momentka, kdy si Albína docela slušně pokecala s nějakym rozlítanym maníkem na lavičce autobusu. Prej žvanil a žvanil a nevšiml si, že mu Albína vyjedla celou bonboniéru. Na oplátku s ním prý uzavřela nějakej pakt ohledně jablek.

    Abych Albínino cestovatelské soaré uzavřela, kam vlezla, kde se objevila, všade způsobila pozdvižení a chaos. Je proto s podivem, že ji i tak měli rádi a vzpomínali na ni poměrně v dobrém.

Konečně, nevidím důvod, proč ne?