Albína se konečně zase modlí

To dostala Albína od pana faráře u zpovědi čočku, že se nemodlí. Že jí to pozná na nose. Tak si to vzala k sérdci a nějaká motlitba z ní vypadla...

Pane Bože, děkuju Ti, že ačkoliv máme poměrně vlhký počasí, nezvlhnul mi šňupací tabák.

Když už je řeč o těch nechutnejch mlhách, co jsi na nás ráčil seslat, tak Ti děkuju, že kostelník nejčkon cestou z hospody nikdavá nezabloudí, nenastydne a tudíž ani nemarodí. Tak na něj prosím dohlídni, protože von mi vždycky v lavici, před mší, nechává v kostele placatku s rumem. Jináč bych tam nevydržela. Teda zimou, samozřejmě.

Děkuju Ti, Pane Bože, že nejčkon pokaždý, když věšim prádlo, tak mi vystačej kolíčky. 

A děkuju Ti včera večír, jak jsem našla ten votvírák na konzervy. 

A taky Ti děkuju, že to mý kuří voko kouká na svět tak nějak veselejc. Taky kdo by se na ten votrávenej ksicht měl dívat, žejo.

Děkuju Ti, že jsem vodhalila tu sousedovic palírnu, protože budu mít celou zimu přísun slivovice. Má pravdu, udávat se nemá a buďme jako lidi a že mi radši nějakej ten šnaps dá.

Děkuju, že pantáta konečně naklepal tu kosu. Protože to sem to dřív ukousala, tu trávu, než nasekala.Za to by se i smrt styděla.

Pane Bože, dej, ať sou na statku všici zdrávi, protože kdo se vo ten lazaret má vždycky starat, když to na ně padne, dyk to znáš…Albínka je už taky vosoba v letech. Hlavně vopatruj našeho kocoura, protože co se letos urodilo myší, to je k zlosti. A von tedy nenjni  marnej. Ten má na ně voko!

No a ještě kdybys zařídil, aby měli parchanti kratší prázdniny, protože mi vždycky rozhákujou večír postel…ale vo to Tě prosim furtumfurt a Ty pořád nic. Tak nevim, esli mě teda jako slyšíš. 

Ale zase ten starej vožrala Mareš vyhrál v mariáši, když sem se za to v hospodě modlila a pozval mě na panáka rumu. Tak to jsi mi zasejc splnil, to jó. To já Ti zásluhy neupírám, to né!

No nakonec děkuju za všechno, co si mi do života přinésti ráčil a už mi prosím nic neposílej, já pak nevim, co s tim. Vo majetek se musí starat a to mě nebaví, to přece víš. A když má po kapcách čovek moc peněz, tak se mu trhaji kapcy a pak je musí Albínka zašívat.

Tak já už končim, jako ámen. To jsme si zase pěkně popovídali. Tak zasejc zejtra. No a ještě ámen. Já na Tobě nešetřim, to víš, žejo. Jo a jmenuju se Albína Bílková, abys jako vědíl, kdybys zapomněl. Já už taky vobčas zapomínám. Tak jo. Tak tedy ten ámen.