Albína běží ultráč

Albína běží ultráč

Na hlavu dám čelovku, na záda krosnu,
přibalím čutoru, do kecek hopsnu.
Kdejaký pazdrát ultra dnes běhá,
i mě vám to, jářku, zkusiti nedá.

Tož jakýho kejmla? Ký čertovský krám?
Do čutory já svojí slivku si dám!
Hašlerky do kapes, chci vítr mít v zádech,
ty pomůžou, budu mít větrný nádech.

Na hnáty přibalím sobě i Alpu,
po cestě zajistí plynulost kvaltu.
Že žrala bych po cestě nějaký gely?!
Řízek si radši dám! A je po prdeli.

Cestou prý zabloudím a ztratím stezku,
když nemám čertův stroj, tu džípíesku.
Já čumím na nebe, tam plno je hvězd...
podle nich řídit se, toť lepší jest!

Tak šinu se k cíli, v tempu mě vlastním,
cestou si pokecám s babičkou s chrastím.
Bejt první v cíli? Proč? Vždyť na mou věru,
běžím to pro radost, pro atmosféru!

Halt budu posledni, jářku, no Bóže...
jak vítěz strhaná lehnu na lóže.
Sic doma mi na skobě nevisí zlato,
leč i příště s chutí se vrhnu já na to.